Bude sázka na české státní dluhopisy investorům vycházet i letos?
O velké překvapení se ve čtvrtek 6. února postarala Česká národní banka, když na svém pravidelném zasedání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,25 % na 2,25 %. Současně bylo rozhodnuto také o zvýšení lombardní sazby na 3,25 % a diskontní sazby na 1,25 %. Sazby se tak nyní nacházejí na nejvyšší úrovni od prosince 2008.
Jde již o osmé zvýšení úrokových sazeb od srpna roku 2017. V sérii poměrně rychlých kroků se v průběhu roku 2017 a 2018 ČNB povedlo zvýšit krátkodobé úrokové sazby na druhou nejvyšší úroveň v Evropě (po Rumunsku). Ceny dluhopisů na zvyšování sazeb reagovaly negativně – nicméně zhruba v půlce roku 2018 se výnosy dostaly na úroveň, která přilákala zahraniční investory – a od té doby dluhopisové výnosy klesají a ceny dluhopisů rostou.
Samotné hlasování bylo těsné. Pro zvýšení úrokových sazeb zvedli ruku čtyři členové bankovní rady, tři byli pro ponechání sazeb beze změny. ČNB tak přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb v době, kdy ostatní centrální banky z obavy ze zpomalení ekonomiky od něj upouští anebo je odkládají či dokonce sazby snižují. Zdá se tedy, že u členů bankovní rady ČNB převážily spíše obavy z vyšší inflace než obavy z útlumu růstu domácí ekonomiky. Inflace totiž v prosinci meziročně vzrostla na 3,2 % a v lednu dokonce na 3,6 %, čímž se dostala mimo oscilační pásmo dlouhodobě akceptované centrální bankou.
Jak zareagovaly na zvýšení sazeb trhy?
České státní dluhopisy reagovaly nejprve poklesem ceny, přičemž jejich výnosy do splatnosti vzrostly. V dalších dnech se však tento vývoj ustálil a ceny dluhopisů začaly opět růst. Krátkodobé úrokové sazby přitom reagovaly výrazněji než úrokové sazby dlouhodobé. Paradoxní tvar české výnosové křivky, kdy kratší úrokové sazby jsou vyšší než dlouhodobé, se ještě více prohloubil. I nejdelší český státní dluhopis má výnos pod současnou úrovní repo sazby.
Jinými slovy trh nevěří tomu, že by úrokové sazby měly vydržet vysoko delší dobu a dříve či později vlivem zpomalující ekonomiky a klesající inflace ČNB úrokové sazby sníží. S dalším zvýšením sazeb nepočítá ani nová prognóza ČNB. Dle Jiřího Rusnoka se neočekává, že by inflační tlaky měly letos eskalovat. Otázkou však zůstává, zda se centrální banka odhodlá k snižování úrokových sazeb v druhém pololetí roku. To vše bude záležet až na dalším vývoji makroekonomických ukazatelů doma i v zahraničí.
A jak si trh českých dlouhodobých úrokových sazeb (úrokových swapů) představuje budoucí vývoj? Oranžová barva grafu označuje současnou výnosovou křivku, modrá její vypočítanou budoucí projekci. Všimněte si, že obě míří dolů (projekce silněji) a krátkodobé sazby (na grafu ty vlevo) jsou vyšší než dlouhodobější (na grafu vpravo). Nad 2,25 % (současná úroveň repo-sazby) vydrží projektované sazby jen do konce letošního roku. Do konce roku 2024 by měly sazby klesnout skoro o 1 %.
Zdroj: Bloomberg, data k 11/2/2020
Jaké jsou dopady pro NN Fondy investující do českých státních dluhopisů?
Investiční nirvána českého fondu krátkodobých dluhopisů NN (L) International Czech Short Term Bond pokračuje. Zvýšení úrokových sazeb ČNB představuje pro fond steroidovou injekci zejména díky tomu, že fond investuje za vyšší sazby s nižším úrokovým rizikem. Krátkodobé finanční prostředky můžeme nyní ukládat za druhé nejvyšší sazby v Evropské unii. Vyšší sazby, a to o 0,25 %, má pouze Rumunsko.
Dlouhodobé české státní dluhopisy se stále obchodují s atraktivním výnosovým rozdílem. Rozdíl mezi výnosem českých a německých státních dluhopisů je na úrovni katastrofických let 2000–2001, 2008–2009 či 2011–2012. Ve skutečnosti však od roku 2000, kdy české desetileté dluhopisy vznikly, se české dluhopisy obchodovaly k německým levněji jen ve 3 % případů. Pokud máte pochyby o budoucím vývoji české ekonomiky nebo hledáte diverzifikační nástroj k akciovým investicím, pak je pro Vás český dluhopisový fond NN (L) International Czech Bond stále vhodným nástrojem, který na změny úrokových sazeb reaguje více než srovnatelné dluhopisové fondy.