Češi mají jedny z nejvyšších úspor v EU, z hlediska bohatství však za Západem stále zaostávají

Češi se řadí mezi premianty Evropy, minimálně co se úspor týče. Míra úspor je totiž v české ekonomice poměrně vysoká. Dle Světové banky podíl úspor na hrubém národním důchodu dosahuje téměř 29 %. ČR tedy zaujímá mezi ostatními evropskými státy třetí nejvyšší příčku. Jak je tedy možné, že z hlediska bohatství máme stále co dohánět?

Odpověď dostaneme, nahlédneme-li do struktury úspor českých domácností. Češi totiž nevyužívají takové finanční produkty, které by jim pomohly jejich úspory zhodnocovat. Svoje úspory drží nejčastěji na bankovních účtech, které nejenže nenesou prakticky žádný úrok, ale navíc z nich postupně ukrajuje inflace.

Tak například v lednu letošního roku dosáhla průměrná roční míra inflace 3,0 %. K jejímu pokrytí běžné ani spořící účty nestačí a jen tak stačit nebudou. Majetek českých domácností roste proto v porovnání s majetkem západoevropských domácností výrazně pomaleji. Zatímco průměrný Evropan vlastní aktiva v průměrné výši přesahující 2 miliony korun, průměrný Čech pouze 600 tisíc korun.

Jak tedy spoří Češi?

Ve srovnání se západní Evropou je zřejmé, že Češi investují výrazně méně do dlouhodobých aktiv, která mají potenciál přinášet vyšší výnos. Více než polovinu svého majetku drží Češi v hotovosti nebo na bankovních účtech, zatímco průměrný Evropan má takto alokováno pouze 30 %. Nejvýraznější rozdíl je znát na penzijních produktech, kde mají Češi naspořeno třináctkrát méně než Evropani, a to 43 000 korun (7 %) oproti 565 000 korunám (23 %). Tento rozdíl se nezmenší, ani pokud přičteme životní pojištění, čímž se dostaneme na hodnoty 12 % ku 38 %.

Nejenže drží Češi nižší podíl majetku v investičních aktivech, ale tato aktiva jsou navíc konzervativně alokovaná. Dle zprávy Světové banky české domácnosti investují pouze 19 % prostředků do akciových fondů, zatímco smíšené fondy tvoří 40 % a dluhopisové 35 %. Akcie kótované na burze tvoří přibližně 1 % majetku průměrného Čecha a 4 % majetku průměrného Evropana.

Rizikovější aktiva v dnešní době drží typicky spíše domácnosti s vyššími příjmy, proto můžeme konstatovat, že mezi aktivy nízko-příjmových nebo středně-příjmových domácností nejsou tato aktiva dosud dostatečně zastoupena. Obliba investic je však na vzestupu.

Jak se struktura úspor vyvíjí

V roce 2019 úspory domácností v rámci finančních produktů pokračovaly v dlouhodobém růstu. Meziročně vzrostly o 7,5 % na 4 biliony korun, což odpovídá průměrnému tempu růstu úspor za posledních pět let. Zároveň jde však o největší absolutní nárůst od roku 2014.

Největší meziroční absolutní nárůst vykázaly již tradičně netermínované vklady, které stále tvoří více než polovinu majetku českých domácností, přestože jejich podíl ve struktuře úspor domácností meziročně mírně poklesl. Největší pokles podílu na struktuře úspor domácností vykázalo stavební spoření. Podíl alokace úspor domácností se meziročně nejvíce zvýšil v případě investičních fondů, a to téměř o jeden procentní bod. Že by se vývoj opravdu obracel k lepšímu?

Jak na dlouhodobé zhodnocování úspor prostřednictvím investic?

¹⁾Označení EU 15 zahrnuje všechny členské státy, které byly členy EU již před jejím rozšířením v roce 2004. Zbylý majetek je reprezentován např. nemovitostmi, movitými statky apod. 

Zdroj:

Ministerstvo financí ČR. Koncepce rozvoje kapitálového trhu 2019-2023

Ministerstvo financí ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2019