Americká centrální banka FED upravila svůj výhled v překvapivě holubičím, tedy pro trhy pozitivním duchu. Obavy z přehřátí americké ekonomiky ustoupily a FED je připraven při případném riziku poklesu ekonomiky i trhů zakročit. Díky této politice FEDu by mohly držet sazby nízko po delší dobu i Evropská a Japonská centrální banka.
Pro finanční trhy je však důležitější sledovat kroky americké centrální banky více než kroky jiných centrálních bank. Výnosy bezpečných aktiv jsou totiž základem, od kterého se odráží i výnosy aktiv rizikovějších. A protože USA vytváří největší podíl světových bezpečných aktiv, mají náklady dolarového financování výrazný dopad na finanční aktiva po celém světě.
Politika FEDu má na tyto náklady rozhodující vliv. Proto je přístup ostatních centrálních bank lehce limitovaná tím, jaké kroky podniká právě FED. Jeho šéf Jerome Powell je ve výrazně složitější situaci, než jeho předchůdci. Janem Yellen i Ben Bernanke čelili stagnující ekonomice pod plnou mírou zaměstnanosti s nízkou inflací daleko pod inflačním cílem. Jejich politika byla proto zaměřená na preventivní opatření, která měla zabránit případnému poklesu ekonomiky.
Naproti tomu Powell čelí ekonomice pravděpodobně nad plnou mírou zaměstnanosti a s inflací blízko cíli. Trumpovo fiskální uvolnění hrozilo přehřátím domácí americké ekonomiky, přičemž obchodní válka, zpomalení čínské ekonomiky a restriktivní politika FEDu zvyšovaly riziko zpomalení ekonomického růstu ve zbytku světa. A to by mohlo negativně ovlivnit USA prostřednictvím zpomalení růstu exportu a poklesem zájmu o riziková aktiva.
Proto Powell dával během uplynulého roku otevřeně najevo, že si uvědomuje rizika na obou stranách a politiku úrokových sazeb postupně převedl na neutrální pozici, která ani nepodporuje ani neomezuje hospodářský růst. To skvěle fungovalo až do loňského podzimu, kdy se trhy soustředily na kombinaci politických rizik a mírného zpomalení světového růstu. Na svém prosincovém zasedání ale FED signalizoval, že je připraven zpomalit nebo dokonce zastavit kvantitativní utahování pro případ, že by se ekonomický výhled nadále zhoršoval. To trhům pomohlo a stabilizovaly se.
Svou holubičí, tedy pozitivní, rétoriku FED potvrdil i na svém lednovém zasedání. Současná výše úrokových sazeb je podle něj “odpovídající”. Pro finanční trhy to mělo velký význam. Zaprvé FED dal jasně najevo že rizikem je spíš pokles ekonomiky než její přehřátí a inflační tlaky jsou omezené.
Dříve se zdálo, že se chce FED inflačnímu cíli přiblížit zespoda, přičemž drobné přestřelení výše inflace by bylo přípustné, ale nezamýšlené. Nyní se zdá, že cílem FEDu je mírně vyšší inflace a tím pádem i inflační očekávání. Vytvoří tak větší prostor pro pokles inflace, až udeří další recese.
FED je tak nyní připraven přijímat spíše preventivní opatření proti riziku poklesu ekonomiky i trhů a zdá se, že tato politika bude trvat do doby, než rizika pominou. To vytváří příznivé prostředí pro riziková aktiva, ale nikde není záruka, že ochota kupovat tato aktiva bude velká. Klíčem k dalšímu vývoji bude mimo jiné politický vývoj.