V prvním čtvrtletí letošního roku udeřila pandemie koronaviru na středoevropský region s ještě větší silou než doposud. Daň na lidských životech je obrovská a nevyčíslitelná, schodek státního rozpočtu se ještě více prohloubil a zdravotnictví se ocitlo na samém okraji kolapsu. Následoval přísný lockdown, který ještě více zdecimoval sektor služeb. Navzdory tomuto nepříznivému vývoji se středoevropským ekonomikám daří udržovat silnou zaměstnanost, což přisuzujeme průmyslové výrobě, která se ani během nejtvrdších opatření nezastavila. I když je tempo očkování stále pomalé, přetrvává optimismus, že se život vrátí do normálních kolejí již v druhé polovině letošního roku. Akciové trhy tuto náladu potvrzují.
První čtvrtletí letošního roku navázalo na optimismus posledního čtvrtletí roku loňského. Za růstem akciových trhů stál optimismus z postupného očkování. V porovnání s USA, Velkou Británií a Izraelem má však Evropa doposud co dohánět. Kvůli nedostatku vakcín probíhá totiž očkování evropské populace zatím velmi pomalu. Světlo na konci tunelu však představují data zemí, kde proočkovanost dosáhla alespoň 50 %. V těchto zemích totiž prokazatelně klesá nejen počet nově nakažených, ale i počet hospitalizací a úmrtí spojených s nákazou koronavirem. Věříme proto, že ekonomiky se otevřou bez dalších návratů k lockdownům již v druhé polovině tohoto roku.
Dalším pozitivním faktorem je, že situace v ekonomice se výrazně nezhoršuje. Přestože sektor služeb, zejména pak v oblasti cestovního ruchu, výrazně trpí, celková ekonomika pokračuje v mírném růstu. Ten je tažen zejména průmyslovou výrobou a stavebnictvím. Růst nezaměstnanosti je proto velmi pozvolný. Nezapomínejme však na vliv masivní pomoci státu.
Uspokojivá makroekonomická data a mírná inflace vytváří prostředí příznivé pro banky, které již naznačují, že jejich úvěrová portfolia se dále nezhoršují. Banky naopak vykazují silný růst hypoték a dalších spotřebitelských půjček. Finanční sektor proto představuje atraktivní investiční příležitost, jelikož akcie bank jsou vzhledem k jejich budoucím výdělkům podhodnocené. Banky navíc zadržují dividendy ze zisků z roku 2019, které jim centrální banky zakázaly vyplatit v obavách velkých ztrát spojených s lockdowny v první vlně koronavirové pandemie.
Přestože očekáváme, že sektoru služeb, cestovního ruchu a osobní dopravy potrvá návrat k normálu i více let, celková ekonomika by měla naběhnout poměrně rychle – podobně jako v létě 2020 při uvolnění po odeznění první vlny pandemie.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že přílišný optimismus podle nás není úplně na místě. Negativní důsledky dlouhotrvajících lockdownů by mohly mít neblahý dopad na dlouhodobou nezaměstnanost. Očekáváme také, že obrovský deficit ve státních rozpočtech bude muset být vykompenzován postupným zvyšováním daní. Ty budou zavedeny pravděpodobně až v roce 2022.
Prozatím nelze ignorovat fakt, že akcie poskytují v prostředí nízkých úrokových sazeb nejlepší potenciál výnosu. Některé sektory a regiony (např. střední Evropa) navíc stále nabízejí zajímavé příležitosti i z hlediska ocenění a očekávaných dividend. Dividendy by měly být vyšší právě u bank, jelikož distribuce dividend ze zisků v roce 2019 byla odložena na doporučení Evropské centrální banky do roku 2021.
Je nutné mít na paměti přetrvávající masivní podporu fiskální a monetární politiky. Nízké úrokové sazby a nejrůznější podpůrné programy vlád znamenají ideální mix pro rychlý ekonomický start.
Důležitým faktorem ekonomického vývoje v letošním roce bude vývoj nezaměstnanosti. Pokud nedojde k prudkému nárůstu nezaměstnaných a část lidí, kteří přišli o práci v sektoru služeb, najde uplatnění jinde, má středoevropský region silné předpoklady k ekonomickému růstu.
Trhy střední a východní Evropy nabízí potenciál ekonomického růstu, přičemž tento růst převyšuje růst západoevropských ekonomik. Středoevropské ekonomiky charakterizuje také nízká nezaměstnanost, silná domácí poptávka, růst objemu úvěrů i úrokových marží bank. Politická situace je stabilní a do regionu navíc proudí miliardy eur v investicích a dotacích. Nelze opomenout ani fakt, že dividendový výnos akcií v tomto regionu patří mezi nejvyšší na světě.
Fond investuje do akcií firem, které působí napříč všemi trhy středoevropského regionu. Zároveň se jedná o akcie firem, které investor dobře zná. Přibližně 35 % majetku fondu je investováno do akcií na pražské burze, 45 % na burze v Polsku a 10 % pak v Maďarsku a Rumunsku. Struktura portfolia fondu reflektuje potenciál ekonomického růstu jednotlivých trhů v regionu. Fond se chlubí dlouhou historií, založen byl už v roce 1997. Jde tak o jeden z největších a nejstarších akciových fondů zaměřených na region střední a východní Evropy.
Rumunský akciový fond se zaměřuje na akciové tituly obchodované na rumunské burze, do kterých investuje přes polovinu svého majetku. Zbývající část portfolia fond umisťuje do akcií obchodovaných na burzách v Polsku, Maďarsku a České republice a okrajově také v dalších zemích střední a východní Evropy. Fond patří mezi největší akciové fondy na rumunském trhu. Pro investory v České republice a na Slovensku je k dispozici eurová třída fondu.