Investiční riziko. Pro nepoučeného laika hrozivý pojem, který od jakéhokoliv investování předem odrazuje. Pro poučeného investora přirozená a všudypřítomná věc, se kterou lze pracovat, lze ji řídit a dokonce ji i využít ve vlastní prospěch. Jak investovat peníze a zároveň minimalizovat investiční riziko?
Diverzifikace je rozložení investované částky do více typů investic, které jsou na sobě nezávislé. Platí staré známé „Nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku“. Navíc se mohou – v ideálním případě - různé druhy investic vyvíjet různě. Pokud jedna klesá, druhá může růst a naopak. Rizikovost investic se tedy vůbec nemusí sčítat! Například vhodným přidáváním akcií do dluhopisového portfolia lze celkové riziko pro investora snížit, aniž by se dokonce snížil dlouhodobý výnos pro investora!
Příběh: Jaký je rozdíl mezi investicí a hazardem?
Matka má dva syny – dvojčata. Jeden z nich propadl hazardu: chodí hrát pravidelně do kasina a sází kapesné vždy „na červenou“. Matka si dělá starosti… Ale manžel – statistik – v klidu radí: „Budeme diverzifikovat. Naučíme sázet ještě i našeho druhého syna. Pokud bude sázet vždy proti bratrovi „na černou“, bude naše rodina zajištěná proti hazardu.“
Má otec pravdu? Ne tak docela. V reálném kasinu totiž může padnout také nula, která je zelená. V tomto případě by prodělali oba synové. Čím déle budou oba hrát v kasinu, tím více nul padne a dlouhodobě budou navzdory „diverzifikaci“ oba prohrávat. Diverzifikace dokáže prohry „jen“ tlumit.
Trhy ale nejsou kasino, při investování do akcií a dluhopisů je situace systémově jiná. Trhy sice téměř náhodně kolísají, ale akcie mají své dividendy a dluhopisy své úroky. Krátkodobě můžete vydělat i prodělat, ale čím déle investujete, tím větší je pravděpodobnost, že vyděláte. A diverzifikací si tuto pravděpodobnost ještě dále zvýšíte.
Z pohledu diverzifikace jsou podílové fondy výborným nástrojem. Každý podílový fond je sám o sobě diverzifikovaný v rámci své investiční strategie. Přesto se doporučuje diverzifikovat i mezi jednotlivými fondy (například kombinace akciových a dluhopisových fondů). Nebo využít jednodušší řešení: investice do fondu fondů. Takovým způsobem můžete snadno zajistit to, že investice bude v konečném důsledku rozložena do stovek jednotlivých titulů.
Investiční riziko klesá s časem. Víme, že akcie jsou obecně velmi rizikové (mají vysokou volatilitu). Najít na akciových trzích ztrátové nebo extrémně výnosné roky není žádné umění. Najdeme klidně roky, kdy akciové trhy poklesly nebo rostly třeba o 20 nebo 30 %. Už hůře se budou hledat tříletá období poklesu. A obtížné bude najít pěti nebo sedmileté periody s negativním výnosem. Čím delší období pro svou investici zvolíme, tím bezpečnější investování je. U fondů se často zmiňuje tzv. doporučený investiční horizont. Je to právě období, které by mělo investora s rozumnou pravděpodobností ochránit před poklesy trhů. Investiční horizont je tedy důležitý. Respektujte jej.
Pravidelné investování rozkládá riziko nevhodného načasování investice v čase. Při investování stále stejné částky využíváte poklesu trhů a automaticky nakupujete stále více podílových listů. Ty se vám zhodnotí, jakmile se trhy opět obrátí k růstu. Pokud jsou ceny nahoře, pravidelným investováním nakupujete naopak méně. Rizikovost vaší investice přirozeně klesá.
Různé investice vykazují různý poměr mezi očekávaným výnosem a rizikem. Akciové fondy patří k rizikovějším a dlouhodobě nejvýnosnějším nástrojům. Dluhopisové fondy naopak patří k těm konzervativnějším investicím, ovšem jejich výnosy jsou obvykle také nižší.
Znamená to, že by každý dlouhodobý investor měl investovat automaticky vše do akcií? Ne! Konzervativní investor například nebude tolerovat pokles hodnoty svého portfolia o desítky procent. Při podobném poklesu by konzervativní investor velmi pravděpodobně svou investici v panice ukončil a realizoval tak zbytečnou ztrátu. Naopak dynamický investor by pokles cen na trhu využil k dalšímu navýšení své investice. Konzervativnější investoři budou mít pro své klidné spaní portfolio složeno více z dluhopisů a méně z akcií. U dynamických investorů tomu bude samozřejmě naopak. Ale nemusí jít vždy jen o psychologii. Svou roli bude hrát například také konkrétní majetková situace investora a další faktory.
Definice „Investiční rizika”
Investiční riziko je riziko, že se výnos zvolené investice bude odlišovat od námi očekávaného výnosu. Výnos měříme obvykle v procentech ročně (% p.a.). Investiční riziko nejčastěji měříme jako tzv. volatilitu (kolísavost). Jde statistickou veličinu, která vyjadřuje směrodatnou odchylku například jednotlivých ročních výnosů od průměrného ročního výnosu.
Příklad 1: průměrný roční výnos fondu NN (L) Patrimonial Aggressive (CZK) za posledních 5 let je 10 %*. Volatilita tohoto fondu (tedy míra investičního rizika) byla 8 %*. Lze podle zákonů statistiky říci, že přibližně dvě třetiny všech ročních výnosů tohoto fondu se v historii pohybovaly v rozmezí 10 % ± 8 %. (tedy +2 % až +18 % za rok). Existovala však i přibližně třetinová pravděpodobnost, že se dosažený výnos pohyboval mimo tento interval.
Příklad 2: Dluhopisový fond NN (L) Euro Fixed Income (EUR) dosáhnul za stejné období průměrný výnos 4 % p.a.* s volatilitou 3,5 %*. Většinou se tedy výnos pohyboval v intervalu 4 % ± 3,5 % (tedy 0,5 % až 7,5 %).
Závěr: Oba příklady bychom mohli zobecnit. Investice s nižším průměrným výnosem mají typicky nižší volatilitu (investiční riziko). Pokud chcete dosáhnout vyššího výnosu, je nutno vsadit na investice s vyšší volatilitou (investičním rizikem). Ale pozor! Pokud to uděláte, není 100 % záruka, že se vám podaří vyššího výnosu opravdu dosáhnout. Je to ale velmi pravděpodobné. Za snášení této nejistoty bývá investor zpravidla odměněn vyššími dosaženými průměrnými výnosy.
* Zdroj: NN IP, Bloomberg; data k 31. 3. 2017
Zdroj: http://www.swapmeetdave.com/Bible/Invest.htm