Bezprecedentní politické stimuly a povzbudivá data poukazující na zpomalování šíření viru v Asii a Evropě drží paniku prozatím na uzdě
Rozvíjející se trhy mohou být koronavirem zasaženy silněji
Ekonomické dopady koronavirové krize v Asii by měly být omezené
Přestože stále přicházejí alarmující zprávy ohledně šíření koronaviru, a to zejména z USA a rozvíjejících se zemí, kapitálové trhy se v minulém týdnu vyhnuly novým poklesům. Vysvětlujeme si to silnou reakcí centrálních bank a vlád v Evropě, USA, Japonsku, a dokonce i v několika klíčových rozvíjejících se ekonomikách. Investoři byli rovněž uklidněni prohlášením, že v případě potřeby budou další politické stimuly následovat. Pozitivní zprávou je prudký pokles nově nakažených v Asii a pokles denního přírůstku nakažených ve většině evropských zemí, což je důkazem toho, že vládní opatření a plošná omezení sociálních interakcí jsou v boji proti šířeni koronaviru účinná.
Zdá se, že kombinace bezprecedentních politických stimulů a povzbudivých dat ohledně pomalejšího šíření viru v Asii a Evropě drží paniku prozatím na uzdě. Co se týká akcií, zůstáváme opatrní. Myslíme si totiž, že očekávání firemních zisků jsou příliš optimistická, a to zejména v USA, kde rychlost šíření koronaviru stále akceleruje. U německých a amerických státních dluhopisů očekáváme větší tlak na výnosy v důsledku očekávaného zhoršení makroekonomických ukazatelů a rozsáhlých plánů na nákup dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) a Federálním rezervním systémem (Fed).
Nejistota ohledně dalšího vývoje současné pandemie a délky trvání vládních opatření značně ztěžuje posouzení ekonomických dopadů. Dokud nevíme, kdy dojde ke zrušení těchto mimořádných opatření a kdy se ekonomika začne vracet do normálu, je těžké cokoliv odhadovat. Hospodářský pokles v USA a Evropě by mohl dosáhnout 10 % i více, v závislosti na vývoji pandemie a strategii zvolené vládou k minimalizaci zdravotních rizik.
Vysoká míra makroekonomické nejistoty se promítá v nejistotě firem a domácností. Tato nejistota má významné důsledky pro investice, spotřebu a v krátkodobém horizontu také pro úvěrová rizika a deficit státního rozpočtu. Centrální banky se odhodlaly přijmout opatření ke snížení volatility na dluhopisových trzích, zatímco vlády ohlásily bezprecedentní fiskální pobídky k pokrytí nákladů na zdravotní pojištění, eliminaci bankrotů a minimalizaci nezaměstnanosti. Schodky státních rozpočtů pravděpodobně překročí hranici 10 % HDP v USA a v nejvíce zasažených evropských zemích. Díky nákupu státních dluhopisů centrálními bankami by rychlé rozšíření schodku státních rozpočtů nemělo v krátkodobém horizontu vytvářet problémy s financováním.
Situace v rozvíjejících se zemích je složitější. Také zde vlády přistoupily k významným pobídkám, aby zmírnily ekonomické dopady šíření viru. V několika významných rozvíjejících se zemích, jakými jsou Jižní Korea, Čína, Polsko nebo Chile, nepředpokládáme problémy s nárůstem deficitu státních rozpočtů. Tyto země mají totiž dostatečně rozvinuté lokální kapitálové trhy, které unesou zvýšení veřejného zadlužení i podílu dluhu k HDP. Naopak země Latinské Ameriky, Středního východu či Afriky se potýkaly s problémy financování ještě před započetím koronavirové krize a nelichotivý poměr dluhu k HDP zde přetrvává po desetiletí, což se odráží ve strukturálně vysokých úrokových sazbách. Dobrým příkladem takových zemí je Turecko, Jihoafrická republika či Brazílie.
Zvýšení schodku státního rozpočtu v těchto zemích vedlo v minulosti zpravidla k oslabení domácí měny a vyšším úrokovým sazbám. Riziko odlivu kapitálu a s tím spojeného výraznějšího znehodnocení domácí měny by mohlo nakonec donutit centrální banky ke zvýšení úrokových sazeb. Takže tam, kde monetární politika rozvinutých zemí může být efektivní v poskytování likvidity a snižování nákladů na financování v době krize, má její protějšek v rozvíjejících se zemích pouze omezené možnosti. A právě kvůli tomuto riziku vzbuzuje současná krize takové obavy. Ekonomické dopady budou totiž kvůli závislosti rozvíjejících se ekonomik na světové poptávce a zahraničním kapitálu mnohem výraznější než v Evropě nebo USA.
Je však třeba poznamenat, že zůstává nejasné, jak rychle se virus může šířit v oblastech s teplým a tropickým podnebím. Dostupná data zatím vykazují smíšené signály. Je povzbuzující, že země jako Egypt, Nigérie a Indie, kde byly první případy potvrzeny před více než měsícem, se dosud vyvarovaly stejného zrychlení šíření viru, jaké zažily země s mírnějším podnebím. Protichůdné signály přicházejí z Malajsie a Brazílie, kde se nákaza šíří naopak rychleji.
Stejně tak nemůžeme ignorovat Čínu, Jižní Koreu a Tchaj-wan, kde se hospodářská aktivita rychle vrací do normálu. Důkazem budiž dramatické zlepšení čínského indexu PMI, jehož hodnota v březnu vzrostla z 29 na 53 bodů. Tyto tři země pocítí dopady koronavirové krize kvůli prudkému poklesu světového obchodu ještě jednou. Částečně však těmto ekonomikám pomohou nízké ceny ropy.
Ropa je dalším faktorem, který rozděluje rozvíjející se země na dva tábory: země, které trpí nízkými cenami ropy, a země, které z nízkých cen profitují. Ceny ropy v minulém týdnu nadále klesaly a boj o vyšší tržní podíl mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále přetrvává. Druhé čtvrtletí roku bude zřejmě charakterizováno značným převisem nabídky ropy nad poptávkou. To je způsobeno kombinací vyšší nabídky ropy v důsledku konfliktu mezi Saudskou Arábií a Ruskem i prudkým poklesem celosvětové poptávky po ropě (odhadované Mezinárodní energetickou agenturou na 20 %) v důsledku vládních opatření k zamezení šíření koronaviru. Celosvětové zásoby ropy pravděpodobně dramaticky porostou, což by mělo vyvíjet ještě větší tlak na její cenu.