Po druhém čtvrtletí letošního roku mají Češi v podílových fondech o deset miliard korun více. Rostla aktiva nemovitostních, smíšených, akciových a strukturovaných fondů i takzvaných „fondů fondů“. Jen dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu jsou zatím pořád na sestupu. Možná je to ale právě dobrá příležitost levně nakoupit.
Dobře kupuje, kdo kupuje lacino. A na dluhopisovém trhu (který prožívá nejhorší výkonnost za posledních dvacet let) se možná právě teď začíná rýsovat možnost takového dobrého nákupu. V srpnu se Česká národní banka rozhodla zvýšit úrokové sazby o 0,2 procentního bodu, z takzvané technické nuly základní sazba vzrostla na 0,25 procenta. K navýšení došlo poprvé od roku 2008. Tříměsíční sazba PRIBOR, tedy sazba, za kterou si mezi sebou půjčují banky na pražském mezibankovním trhu, poskočila z 0,3 procenta na 0,46 procenta. Co to ale znamená pro naše investice?
„Zvýšení úrokových sazeb by se mělo projevit poklesem cen dluhopisů, posílením české koruny a nárůstem krátkodobých sazeb na peněžním trhu. Fakticky se ale zvýšení sazeb projevilo méně, než Česká národní banka očekávala,“ říká portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček.
Co platí dnes, nemusí ovšem platit v příštích měsících. Opatření, jako je zvýšení nebo snížení základních sazeb, se v ekonomice často začíná projevovat postupně až v řádu několika měsíců a platí to i pro ceny a výnosy dluhopisů. Chvíli zkrátka trvá, než si všechno, jak se říká, sedne. Výnosy českých vládních dluhopisů, které mimochodem mají značný vliv na úrokové sazby hypoték, zatím například vykazují smíšené pohyby.
Vliv na dnešní ceny dluhopisů mělo i to, že americká investiční banka J. P. Morgan přeřadila na začátku roku u indexu státních dluhopisů Česko ze skupiny vyspělých zemí mezi takzvané rozvíjející se ekonomiky. Důvodem bylo, že se příjem na hlavu v Česku poslední tři roky vytrvale pohybuje pod bankou stanovenou úrovní pro vyspělé země. „Na trhu s českými vládními dluhopisy se změna zařazení projevila výrazně. Investoři do dluhopisů rozvíjejících se zemí reagovali nákupem českých dluhopisů za desítky miliard korun, což snížilo výnosy těchto dluhopisů a zároveň zvedlo jejich ceny,“ vysvětluje Michal Špaček.
Analytici jsou přesvědčeni, že dluhopisový trh bude i v budoucnu ve znamení dalšího poklesu cen a nárůst výnosů. Předpokládá se totiž obecně, že Česká národní banka bude – a její zástupci to rozhodně nevylučují – dál zvyšovat úrokové sazby, což by mělo zvednout dluhopisové výnosy a přispět k poklesu jejich cen. Na druhou stranu mohou investoři zvyšování sazeb vzít jako pozitivní signál, že centrální banka hodlá s inflací aktivně bojovat a není se tedy třeba růstu spotřebitelských cen obávat. To by mohlo tlačit dlouhodobé úrokové sazby dolů (anebo je aspoň nezvyšovat o tolik, kolik trh očekává) - což by mělo na ceny dluhopisů úplně opačný dopad. Dopad na ceny českých dluhopisů bude mít i měnová politika Evropské centrální banky, která bude ještě nějakou dobu pokračovat v takzvaném kvantitativním uvolňování a udržování záporných krátkodobých sazeb, což výnosy evropských (a přeneseně i českých) dluhopisů tlačí dolů. V okamžiku, kdy se politika Evropské centrální banky změní – možná už v průběhu příštího roku, se ovšem promění i situace na dluhopisových trzích.
Mezitím ale ještě do hry můžou vstoupit velcí spekulativní investoři, kteří v době měnových intervencí nakupovali korunu s cílem prodat ji, až bude česká měna silnější. „Mnoho spekulativních peněz je uloženo v krátkodobých českých státních dluhopisech a pokladničních poukázkách. Pokud by investoři začali rychle a ve větším objemu vystupovat ze svých pozic, způsobilo by to propad cen českých dluhopisů,“ říká Michal Špaček, „anebo se smíří s tím, že v české koruně zůstanou déle – a pak tu déle vydrží i současné záporné krátkodobé výnosy.“
„Je jasné, že současná situace, kdy roste inflace, ekonomika i úrokové sazby, dluhopisovým trhům příliš nepřeje. Na druhé straně jsou dluhopisy důležitou součástí portfolia pro nejisté časy. Jsou to právě dluhopisy, které investorům během tržních otřesů pomáhají vybalancovat případné ztráty z rizikových aktiv, tedy například z akcií,“ uzavírá Michal Špaček z NN Investment Partners.
Dluhopisové fondy nejsou automaticky konzervativní investice. Určité typy dluhopisů (EMD, HY) mohou dosahovat výrazně vyšší volatility, než například bezpečnější státní dluhopisy rozvinutých zemí. Proto si musí investor nejprve ujasnit, jaké výkyvy ceny fondu je ochoten akceptovat, a podle toho si stanovit časový horizont a vybrat vhodný fond.
Z nabídky korunových NN Fondů pak pro konzervativnější investory přichází v úvahu například fond NN (L) International Czech Bond, který investuje převážně do českých státních dluhopisů. Vzhledem k současnému investičnímu prostředí ale nedokáže nabídnout vyšší zhodnocení, a jeho roční výnos se může pohybovat i pod úrovní inflace. Proto je tento fond vhodný spíše jako zklidňující prvek portfolia, který může pomoci snížit jeho celkovou volatilitu.
Pro řadu investorů tak může být zajímavější fond NN (L) First Class Yield Opportunities, který investuje do různých druhů dluhopisů od bezpečnějších státních až po dynamičtější dluhopisy s vysokými výnosy či dluhopisy rozvíjejících se trhů. Tento fond má za cíl dosáhnout hrubého ročního zhodnocení 4 % nad peněžní trhy a zároveň udržet roční volatilitu v rozmezí 4 - 8% ročně.
Více informací o kompletní nabídce NN Fondů včetně výše uvedených naleznete na www.nnfondy.cz.