Komentář k vývoji středoevropských trhů

Pandemie koronaviru postihla snad každou zemi na naší planetě. Propad ekonomiky v prvním a druhém čtvrtletí minulého roku připomínal katastrofu poslední finanční krize v letech 2008 a 2009. Globální akciové trhy zaznamenaly obrovský propad, ale také velmi rychlé oživení. Za prudký odraz ode dna vděčí finanční trhy především bezprecedentní reakci centrálních bank a masivní podpoře vlád. Do nového roku vstupuje svět, hlavně ten ekonomický, s obrovskou nadějí, že pandemii vyřeší vakcína a lidé se budou moci bez jakýchkoliv omezení vrátit k normálnímu životu. Bude tomu skutečně tak? Co všechno je ještě před námi? A mají středoevropské trhy ještě co nabídnout? 

Návrat k normálu nabízí příležitost vydělků ve středoevropském regionu

Silný růst středoevropských ekonomik, který se zdál být již pátým rokem neohrozitelný, byl pandemií náhle zastaven. Dělo se tak hlavně na konci prvního čtvrtletí 2020, kdy státy bývalého socialistického bloku přistoupily k velmi tvrdým protiepidemickým opatřením. Ta paralyzovala téměř všechny ekonomické aktivity. Oživení ale přišlo záhy spolu s letním uvolňováním, optimismem obyvatel a velmi nízkými počty nakažených.  

Idealní situace však netrvala dlouho a pandemie se ve velké síle vrátila na podzim. Vlády sice postupně zavíraly obchody a služby, ale celkový ekonomický propad byl již menší. Tentokrát totiž zůstala otevřena většina výrobních podniků, hlavně těch, které se zaměřují na export. Takové firmy jsou pro mnohé státy v regionu hnacím motorem ekonomik. Smutná bilance v počtu mrtvých ale vyostřila napětí ve společnosti.

Centrální banky v hlavní roli

Záhy po vypuknutí pandemie a po vzoru centrálních bank na celém světě snížila Česká národní banka (ČNB) krátkodobé úrokové sazby na 0,25 %. Uvolněná monetární politika pomohla zejména růstu hypoték a cen nemovitostí.

Přes podstatné globální zhoršení epidemiologické situace však na konci roku trhy ovládl optimismus díky schválení vakcíny. Výnos českých desetiletých státních dluhopisů do splatnosti tak vzrostl z 0,86 % na konci září na 1,33 % na konci prosince, zatímco výnos dvouletých státních dluhopisů vzrostl z 0,06 % na 0,14 %.

Trhy přestaly kalkulovat s dalším snižováním českých úrokových sazeb a nyní počítají s jedním až dvěma zvýšeními v roce 2021. V důsledku poklesu dluhopisových cen tak byl výkon krátkodobých i dlouhodobých dluhopisových fondů v posledním čtvrtletí záporný, což snížilo poměrně vysokou výkonnost od začátku roku.

Domníváme se však, že optimismus okolo rychlého oživení české ekonomiky je přehnaný a tempo růstu sazeb bude daleko nižší, než trh očekává. Proto i nadále udržujeme vyšší dluhopisovou duraci v porovnání s benchmarkem. Průměrná durace portfolia k 31.prosinci 2020 tak byla 6,89 roku při průměrném výnosu do splatnosti 1,16 % u českého dluhopisového fondu NN (L) International Czech Bond a 2,42 roku při průměrném výnosu do splatnosti 0,50 % u českého fondu krátkodobých dluhopisů NN (L) International Czech Short Term Bond.

Rotace na akciových trzích – návrat k tradičním sektorům

Poslední čtvrtletí roku 2020 bylo pro akcie velmi příznivé, zejména pak pro akciové trhy střední a východní Evropy. Podobný trend by měl přetrvávat i v první polovině letošního roku.

Akcie regionu zatím stále ještě výrazně zaostávají za akciemi světovými, ještě více za americkými a akciemi rozvíjejících se trhů, kde dominuje Čína. Číně se díky přísným opatřením podařilo udržet pandemii na uzdě a zabránit jejímu rozsáhlejšímu šíření. To umožnilo většině firem pracovat bez významnějších omezení a hospodářský růst „made in China“ mohl pokračovat.

Podobně se dařilo i technologickým firmám v USA, které dnes představují deset největších společností světa. Technologické firmy byly hlavními hybateli prudkého růstu cen akcií v USA. Valuace se sice dostaly již nad historická maxima, ale optimismus přetrvává i nadále, protože pandemie přinesla rychlejší přesun ekonomického života do online světa, čímž došlo ke zvýšení zisků technologických gigantů.

Ve stínu technologických firem tak zaostala tradiční odvětví jako jsou banky, energetické nebo výrobní podniky – tedy tradiční akciové tituly dostupné ve středoevropském regionu. Akcie těchto sektorů zůstaly hluboce pod úrovní ze začátku roku 2020, jelikož riziko dopadu tzv. lockdownů nebylo, a ještě stále není, známo.

Optimistická nálada plynoucí z průlomu ve vývoji vakcíny však znovu obrátila pozornost investorů k tradičním hodnotovým odvětvím. Pokud se podaří rychle proočkovat nejohroženější části populace, mohou vlády rychle otevřít ekonomiky a návrat k normálu bude možný.

Výhled na letošní rok

Přestože očekáváme, že sektoru služeb, cestovního ruchu a osobní dopravy potrvá návrat k normálu i více let, celková ekonomika by měla naběhnout poměrně rychle – podobně jako v létě 2020 při uvolnění po odeznění první vlny pandemie.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že přílišný optimismus podle nás není úplně na místě. Negativní důsledky dlouhotrvajících lockdownů by mohly mít neblahý dopad na dlouhodobou nezaměstnanost. Očekáváme také, že obrovský deficit ve státních rozpočtech bude muset být vykompenzován postupným zvyšováním daní. Ty budou zavedeny pravděpodobně až v roce 2022.

Prozatím nelze ignorovat fakt, že akcie poskytují v prostředí nízkých úrokových sazeb nejlepší potenciál výnosu. Některé sektory a regiony (např. střední Evropa) navíc stále nabízejí zajímavé příležitosti i z hlediska valuací a očekávaných dividend. Dividendy by měly být vyšší právě u bank, jelikož distribuce dividend ze zisků v roce 2019 byla odložena na doporučení Evropské centrální banky do roku 2021.

Je nutné mít na paměti přetrvávající masivní podporu fiskální a monetární politiky.  Nízké úrokové sazby a nejrůznější podpůrné programy vlád znamenají ideální mix pro rychlý ekonomický start.

Důležitým faktorem ekonomického vývoje v letošním roce bude vývoj nezaměstnanosti. Pokud nedojde k prudkému nárustu nezaměstnaných a část lidí, kteří přišli o práci v sektoru služeb, najde uplatnění jinde, má středoevropský region silné předpoklady k ekonomickému růstu.

Zdroj: NN Investment Partners, data k 31. 12. 2020