NNIP:Čína a ESG: jde to vůbec dohromady?

Investoři, kteří přemýšlí nad Čínou z hlediska ESG (E – životní prostředí, S – sociální faktory a G – udržitelné řízení), se potýkají se značnými rozpory. Země v posledních desetiletích dosáhla bezkonkurenčních výsledků v hospodářském rozvoji, ale nedosáhla zlepšení na poli občanských práv. Rychlý hospodářský růst navíc způsobil rozsáhlé ekologické škody. Nyní se však čínské úřady začaly zaměřovat na čistou energii a z Číny se stal v tomto ohledu jeden z nejambicióznějších států světa. Vláda si klade za cíl vytvořit konkurenceschopnější prostředí pro soukromý sektor. Stát by ale stále měl hrát dominantní roli ve strategických odvětvích, takže pokrok v této oblasti je pomalý.
 

Plánování zelené revoluce

Čína má téměř 30% podíl na celkových světových emisích oxidu uhličitého z fosilních paliv a využívá více uhlí než zbytek světa dohromady. Odhaduje se, že znečištění ovzduší a jeho důsledky si zde každoročně vyžádá přibližně 1,25 milionu životů. Je zřejmé, že přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii je třeba urychlit. To se nyní děje.
V novém pětiletém plánu vláda cílí na dosažení plné uhlíkové neutrality do roku 2060. Proto zvyšuje kapacitu solární, větrné a jaderné energie. Již nyní na Čínu připadá 45 % globálních solárních investic a jen v příštích pěti letech se má jaderná kapacita země zvýšit o 40 %.
Čínská vláda také bojuje proti znečištění. Ve snaze eliminovat rozšiřování pouště Gobi a podpořit udržitelnou produkci dřeva, biologickou rozmanitost a absorpci CO2 chce během příštích 15 let zvýšit podíl území pokrytého lesy o 3 procentní body, což je plocha o rozloze poloviny Itálie. Tento příklad ukazuje, jak ambiciózní je současné čínské vedení.
 

Sociální rozvoj i stagnace na poli lidských práv

Světová banka a UNICEF odhadují, že od roku 1978, kdy Teng Siao-pching zahájil ekonomické reformy, se z chudoby vymanilo nejméně 800 milionů Číňanů. Toto bezkonkurenční snížení chudoby přineslo vládnoucí komunistické straně legitimitu. Většina obyvatel má vyšší životní úroveň než jejich rodiče, a proto je akceptován nedostatek politické svobody.

Vláda chce, aby budoucí růst byl poháněn technologickými inovacemi a spotřebou domácností. Proto investuje do vzdělávání, výzkumu a vývoje i zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Výsledná zlepšení jsou klíčovými faktory sociálního rozvoje Číny. Počet studentů terciárního vzdělávání se od roku 2000 zvýšil osmkrát. A dramaticky se zlepšil i přístup ke zdravotní péči – základní zdravotní pojištění má nyní asi 95 % Číňanů.
Hlavní sociální problémy jsou spojeny s občanskými svobodami, lidskými právy, právním státem a nerovností příjmů. Potlačování etnických skupin, nedostatek politické svobody, státní cenzura, masový dohled, rostoucí politický tlak na Hongkong a Tchaj-wan – to jsou fakta, kvůli kterým nepolevuje napětí v zahraničních vztazích Číny.
 

Vytváření většího prostoru pro soukromý kapitál

Čínské vedení chce větší roli pro soukromý sektor a větší zahraniční účast na svých kapitálových trzích. Zvyšuje se povědomí o roli udržitelného řízení. Podle nového nařízení musí firmy kótované na akciových trzích v Šanghaji a Šen-čenu zveřejňovat například informace o svých aktivitách souvisejících s ESG.
Institucionální rámec pro udržitelné řízení však zůstává nedostatečný. Dobrým příkladem je absence právního rámce pro bankrot finančních institucí. To, že úřady toto téma nedávno zařadily do svého programu, však odráží ochotu k reformám. Podobné právní změny by omezily státní kontrolu nad firemním sektorem a investoři by je uvítali. Uvidíme, jak rychle jim čínská vláda vyjde vstříc.
 

Zdroj: NN Investment Partners, www.nnfondy.cz