Na implementaci první fáze nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností (SFDR) jsme se připravovali již dlouho. Význam a přínosy společensky odpovědného investování zdůrazňujeme totiž již mnoho let, první NN fond s odpovědnou strategií byl představen již v roce 1999. Dnes už máme environmentální, sociální a správní (ESG) faktory implementovány ve více než 74 % aktiv ve správě. Ale to je jen začátek.
SFDR je jen jednou částí akčního plánu EU pro udržitelné finance, který má přesměrovat kapitálové toky směrem k udržitelným investicím. Výsledný rámec předpisů si klade za cíl zjednodušit kritéria, která správci aktiv používají k definování, měření a vykazování atributů udržitelnosti svých ekonomických aktivit. Tento akční plán nastiňuje několik reforem ve třech hlavních oblastech:
Očekává se, že implementace SFDR potrvá od 10. března 2021 nejméně do konce roku 2022. Během první fáze jsou správci aktiv povinni implementovat legislativu SFDR úrovně 1. Tato legislativa stanovuje definice pro roztřídění investičních fondů a mandátů do tří kategorií, které odrážejí úroveň transparentnosti ohledně udržitelnosti investic. Čím vyšší klasifikaci (článek 6, 8 a 9) fond má, tím více informací musí být o fondu zveřejňováno. Správci aktiv jsou v tomto ohledu také povinni upravit svou dokumentaci, marketingové materiály, webové stránky a vykazování. Legislativa SFDR úrovně 1 je konečná a vstoupila v platnost 10. března 2021.
Ve druhé fázi jsou správci aktiv povinni implementovat legislativu SFDR úrovně 2. Díky tomu budou poskytovat více podrobností o obsahu, metodikách i při zveřejňování informací, což zahrnuje například metriky týkající se klimatu nebo metriky týkající se lidských práv. Závěrečná zpráva evropských orgánů dohledu (ESA) s návrhem požadavků pro úroveň 2 (regulační technické normy, RTS) byla zveřejněna dne 4. února 2021 a očekává se, že bude schválena a následně implementována s účinnosti od 1. ledna 2022.
Nařízení SFDR v obecné rovině stanovuje požadavky na základě produktů, které nabízíte, nebo služeb, které poskytujete. Výsledkem jsou definice subjektů, a to buď účastníka finančního trhu – jako jsou zprostředkovatelé penzijních produktů a správci fondů – nebo finančního poradce. Existují určité rozdíly, ale celkové požadavky jsou stejné. Očekáváme však, že budou existovat rozdíly ve výkladu a implementaci těchto požadavků kvůli odlišné povaze těchto společností.
Klasifikace v podstatě vypovídá o úrovni integrace udržitelnosti do našich fondů. V NN IP jsme připravili metodiku klasifikace s využitím právních požadavků, klasifikovali fondy a na základě klasifikace jsme připravili požadované informace.
Článek 6 SFDR se zaměřuje na otázku, zda budou při přijímání investičních rozhodnutí zohledněna rizika udržitelnosti či nikoli. Na základě toho, co v současné době stanovují právní předpisy, si to vykládáme tak, že fondy klasifikované dle článku 6 nesmějí ve svém názvu používat výrazy „ESG“ nebo „udržitelnost“ ani nesmí být propagovány jako udržitelné. Stále však existuje mnoho otázek ohledně pojmenování i toho, co vše představuje propagaci. V lednu tohoto roku zaslaly evropské orgány dohledu (ESA) Evropské komisi dopis, který tyto otázky zahrnoval. Jsme toho názoru, že pokyny týkající se těchto záležitostí mohou být pro trh přínosné.
Požadavky článku 8 jdou o krok dále. Kromě zohlednění rizik udržitelnosti obsahují další požadavky na podporu environmentálních a/nebo sociálních vlastností a podmínku, že lze investovat pouze do firem, které uplatňují postupy udržitelného řízení. Informace se musí zaměřit na vysvětlení environmentálních a/nebo sociálních vlastností, případně použít referenční index. Pokud je referenční index použit, je třeba uvést o něm další informace. Metodika společnosti NN IP dle článku 8 zahrnuje ustanovení o začlenění environmentálních, sociálních a správních charakteristik do každého investičního rozhodnutí a stanovuje také požadavky na udržitelné řízení firem, do nichž se investuje.
Článek 9 SFDR opět zvyšuje laťku. Zaměřuje se na udržitelné investice jako specifický cíl fondu. Co představuje udržitelnou investici, je definováno v SFDR. Požadavky na informace zveřejňované dle článku 9 jsou rovněž spojeny s indexem, pokud je použit. Naše metodika v NN IP je také přísnější. Například naše fondy dle článku 9 mají přísnější požadavky, ať už se jedná o hodnocení pozitivního příspěvku k udržitelnému rozvoji nebo o náš systém hodnocení kontroverze týkající se udržitelného řízení.
SFDR neobsahuje definici toho, co ve skutečnosti představuje udržitelné cíle, existuje však obecná definice udržitelné investice. Jedná se o investice do ekonomických aktivit, které přispívají k environmentálnímu nebo sociálnímu cíli. Je důležité si uvědomit, že pojem udržitelný cíl se vztahuje k finančním produktům dle článku 9. V tomto kontextu se tedy jedná o cíl zajistit, aby investice měly jasnou vazbu na udržitelnost, ať už prostřednictvím jednotlivých investic, nebo produktu jako celku. Podle naší interpretace požadavků může být udržitelný cíl kvalitativní a/nebo kvantitativní.
Podle našeho názoru se klasifikace týká především environmentálních a sociálních vlastností, které jsou podporovány na úrovni portfolia, a investičního rozhodovacího procesu pro výběr základních cenných papírů. V tomto smyslu lze tedy portfolio klasifikovat dle článku 8, i když kritéria nesplňují všechny tituly v portfoliu. Dalším důvodem pro tento výklad je, že nechceme vyloučit subjekty, které se opravdu snaží splnit daná kritéria, ale zatím se jim to ještě nepodařilo. Jde tedy o to, do jaké míry jsou environmentální a sociální faktory součástí procesu hodnocení a výběru, a o roli, kterou tyto faktory hrají při konstrukci portfolia. Například u státních dluhopisů lze tvrdit, že hodnocení země podle ukazatelů, jako je zdraví, vzdělávání nebo ekologická politika, jsou sociální a environmentální charakteristiky, které lze začlenit do investičního procesu správce aktiv.
Ačkoli bylo RTS publikováno necelé dva měsíce před zavedením SFDR úrovně 1, nejedná se o velký problém. A to proto, že jeho rozšířené požadavky, které se týkají úrovně podrobností a zveřejňovaných informací, nemusí být splněny před implementací úrovně 1. Na konci roku 2019 byl zveřejněn přehled toho, co je požadováno pro úroveň 1, a na tom se správci aktiv a poradci snažili pracovat. Cílem pro splnění rozšířených požadavků RTS, pokud jde o úroveň podrobností některých zveřejňovaných informací a dalších požadavků týkajících se ukazatelů nepříznivých dopadů, je až 1. ledna 2022.
Ano, produkty dle článku 6 nemusí vykazovat soulad s taxonomií EU, ale na produkty dle článků 8 a 9 se tyto požadavky vztahují. Patří mezi ně například uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ u investic, které zohledňují kritéria EU pro environmentálně udržitelné ekonomické aktivity. Pokud jde o harmonogramy, nemyslíme si, že požadavky na produkty dle článků 8 a 9 bylo nutné plně sladit s taxonomií EU 10. března 2021, kdy vstoupila v platnost SFDR úrovně 1. Nařízení EU o taxonomii (EU Taxonomy Regulation) vstoupí v platnost až 1. ledna 2022. Také kritéria pro přijatelnost dle taxonomie EU a míru sladění s taxonomií mohou být přidána později.
Evropský jednotný přístupový bod (European Single Access Point, ESAP) je jednou z iniciativ vytyčených Evropskou komisí v jejím akčním plánu Unie kapitálových trhů (Capital Markets Union, CMU). V tomto plánu Evropská komise nastiňuje potřebu celoevropské platformy, která bude poskytovat investorům bezproblémový přístup k informacím o firmách, a to jak finančním, tak týkajících se udržitelnosti. Vzhledem k velké závislosti na datech vyplývajících z různých legislativních vývojů v oblasti udržitelného financování, jako jsou SFDR a nařízení EU o taxonomii, bude nabývat ESAP stále větší důležitosti. V současné době probíhají o tomto tématu diskuze. My se nicméně domníváme, že patrně nějakou dobu potrvá, než bude ESAP funkční. To znamená, že tržní subjekty musí zajistit, aby měly další zdroje dat, a tak mohly plnit požadavky nařízení SFDR a nařízení o taxonomii v následujících letech.
V rámci oblasti udržitelného financování v EU existuje řada nařízení, která stanovují požadavky na data. Kromě SFDR mezi ně patří taxonomie EU (tj. klasifikační systém ekonomických aktivit, které jsou přijatelné, a screeningová kritéria pro určení míry sladění s taxonomií) a směrnice o nefinančních výkazech (Non-financial Reporting Directive, NFRD), které jsou v současné době posuzovány. Všechny tyto předpisy například vyžadují, aby data byla spolehlivá, snadno dostupná, podrobná a vzájemně srovnatelná.
Kromě výše zmíněných nařízení existují i další iniciativy, jako jsou EU Green Bond Standard a EU EcoLabel, které mohou vést k dalším požadavkům na data. V rámci EU navíc probíhají diskuze mezi finančním sektorem a regulačními orgány o potřebě právních předpisů o datech jako celku. Zúčastněné strany zkoumají kromě evropského jednotného přístupového bodu také potřebu regulovat poskytovatele dat o ESG, například změnou nařízení CRA (Credit Rating Agency Regulation) nebo samostatným nařízením. Existují také mezinárodní iniciativy, jako např. IFRS Global ESG Reporting Standards, které mohou přístup k datům v EU také ovlivnit.
Očekává se, že SFDR bude mít v řadě případů určitý dopad na správce aktiv se sídlem mimo EU a jejich lokální zastoupení. Týká se to například finančních produktů mimo EU, které jsou uváděny na trh v EU, nebo když správce aktiv se sídlem v EU deleguje určité činnosti, jako jsou správa portfolia nebo investiční poradenské služby, na správce aktiv se sídlem mimo EU. Ačkoli to není specifikováno v SFDR úrovně 1, trh tyto požadavky očekává na základě prohlášení Evropské komise o exteritorialitě nařízení EU o taxonomii. Na začátku roku 2021 evropské orgány dohledu rovněž požádaly Evropskou komisi, aby poskytla jasnější informace o exteritoriální působnosti nařízení SFDR.