Ekonomické oživení ve střední Evropě

Globální ekonomické oživení zatím předčilo očekávání. Pozitivní vývoj ekonomických dat, jakými byl pokles nezaměstnanosti v USA, vývoj PMI eurozóny či růst exportu z východní Asie, převážil nad obavami z šíření Covidu-19. Pokračuje rovněž bezprecedentní podpora ze strany vlád a centrálních bank. Investoři proto nadále doufají v prudké zotavení ve tvaru písmene „V“. Rekordmany růstu se staly opět americké akcie tažené akciovými tituly technologických gigantů, rozvíjející se trhy za globálním vývojem zaostávaly.

Jak se dařilo české ekonomice

Pokles HDP ve druhém čtvrtletí roku dosáhl rekordních -11 % v důsledku poklesu zahraniční a domácí poptávky. Je však nutno dodat, že investoři se obávali poklesu ještě výraznějšího, proto šlo o pozitivní překvapení. Cenová hladina v srpnu meziročně vzrostla o 3,3 %, inflace se oproti červenci mírně snížila, přesto zůstává nad tolerančním pásmem ČNB. Ta ponechává základní úrokovou sazbu na 0,25 %. Zdá se, že si nechává místo pro její další snížení, kdyby bylo nejhůř. Zároveň však prohlásila, že sazby ponechá stabilní nejméně do června příštího roku.

Míra nezaměstnanosti zůstala i v srpnu na úrovni 3,8 %. Avšak tato odnota nemusí věrně odrážet realitu vzhledem k běžícímu vládnímu programu Antivirus na podporu zachování pracovních míst, díky němuž zatím nedošlo k razantnějšímu propouštění.

Středoevropské akcie podpořilo oživení finančního sektoru

Středoevropské akciové trhy v srpnu rostly v souladu s trhy světovými. K růstu přispělo zejména oživení finančního sektoru v celém středoevropském regionu. Poptávka po nových půjčkách a hypotékách byla totiž vyšší, než se očekávalo. Nadále však přetrvává nejistota ohledně moratoria pro odložení splátek úvěrů, jehož důsledky se teprve projeví a lze je jen těžko předvídat. V souladu s celosvětovým vývojem se na pozitivním vývoji podílel také sektor IT, technologií a spotřebního zboží. Rekordmanem regionu byly rumunské akcie, které prudce vzrostly.

Navzdory optimistické náladě na trzích zůstáváme opatrní. Nelze vyloučit, že s druhou vlnou nárůstu případů nákazy Covidem-19 dojde k dalšímu oslabení ekonomické aktivity. Dopady koronakrize nejsou podle nás zatím zcela známy. V posledních letech byla ekonomika ve fázi růstu. Nezaměstnanost byla rekordně nízká, což vyvolávalo tlak na růst mezd, a vyšší příjmy dovolovaly domácnostem více utrácet. Potenciální útlum spotřebitelské poptávky, jakožto klíčového tahouna ekonomického růstu posledních let, by mohl ohrozit zisky firem.

Jsme však přesvědčeni, že z dlouhodobého pohledu bude růst středoevropských trhů pokračovat díky lepšímu růstovému potenciálu, nízkému zadlužení místních ekonomik, nižší nezaměstnanosti a flexibilnějšímu trhu práce.

Jaké bylo léto roku 2020 pohledem domácího dluhopisového trhu?

Bezesporu zajímavé. Po nadprůměrném druhém čtvrtletí letošního roku, kdy v důsledku snížení reposazby ČNB na 0,25 % dosáhly české státní dluhopisy patrně nejlepšího výkonu v historii, se vzestup dluhopisových cen zastavil. Původní očekávání poklesu sazeb až k technické nule a použití dalších mimořádných prostředků, jako jsou kvantitativní uvolňování, záporné sazby či manipulace devizových kurzů, se v důsledku rostoucí inflace vytratilo. Místo toho se očekává, že sazby budou stabilní až do příštího roku, kdy by mohly opět růst.

V krizi 2008–2009 se česká ekonomika zdaleka nepropadla jako letos. Trvalo čtyři roky, než ČNB snížila sazby k technické nule na 0,05 %. Až po dlouhé době, v srpnu 2017, zvedla centrální banka úrokové sazby z 0,05 % na 0,25 %. Stalo se tak téměř devět let po pádu Lehman Brothers a zhruba osm a půl roku ode dna hospodářské krize.

Doufejme, že se z letošního dna nebudeme zvedat tak dlouho. Možná přijde oživení v podobě fungující vakcíny na Covid-19, miliardy lidí se nechají očkovat a klíčovým odvětvím ekonomiky se otevře cesta k další možné existenci. Ale že by se to vše stihlo za rok? No uvidíme.