Macron je novým francouzským prezidentem. Co od něj můžeme čekat?

Francie hlasovala pro proevropskou politiku

Emmanuel Macron porazil po tvrdé kampani Marine Le Pen v rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb, ve kterých získal Macron 66 % hlasů (Le Pen získala 34 % hlasů). „Macronovo vítězství je vnímáno jako úleva a pozitivní signál ohledně spolupráce na politické úrovni v rámci Evropy. Výsledek potvrzuje, že politický populismus je sice hrozbou, ale není rozhodující silou pro vládní politiku, jak se stalo ve Velké Británii a v USA. Efektivita Macronova prezidentství (zejména jeho vnitropolitický rozměr) bude však záviset na výsledku červnových parlamentních voleb. „Prozatím považujeme vliv voleb na vývoj trhů za mírně pozitivní“, říká Valentijn van Nieuwenhuijzen, hlavní stratég NNIP a ředitel Multi-Asset strategií.

Macron (39) dříve působil jako ministr pro ekonomiku a průmysl v kabinetu Francoise Hollanda, kde prosazoval reformy příznivé pro podnikání. Jeho volební vítězství však nejspíš z velké části vycházelo ze strachu voličů z jeho pravicové oponentky. V případě vítězství Le Pen se očekával silný odklon Francie od eura, který by mohl vyústit až v případný „Frexit“ (tedy opuštění EU Francií), což by mělo obrovské důsledky (nejen) pro francouzskou ekonomiku.

Hospodářské reformy a snižování nákladů

Macron slíbil ekonomické reformy a snižování vládních nákladů a byl z pohledu finančních trhů preferovaným kandidátem. Na rozdíl od Le Pen žádá vyšší stupeň evropské integrace a vytvoření řádné struktury evropské správy s vlastní rozpočtovou politikou. Macron zamýšlí importovat do Francie severský ekonomický model. Základem tohoto modelu je kombinace strukturálních reforem vedoucích k vyšší flexibilitě ekonomiky a státní podpory investic a lidského kapitálu. Macron plánuje v průběhu pěti let snížení vládních výdajů o 60 mld. EUR, snížení daňové zátěže (pokles korporátní daně z 33,3 % na 25 %), snížení nákladů práce a rozsáhlý investiční plán pro podporu konkurenceschopnosti a inovací. Očekává se, že vzrostou ekologické daně. Rovněž chce vytvořit univerzální důchodový systém, který umožní všem pracovníkům rovný přístup penzijnímu zabezpečení.

Rozhodující bude výsledek parlamentních voleb

Ve Francii po prezidentských volbách následují vždy volby parlamentní. Tyto volby se uskuteční také ve dvou kolech, ve kterých bude vybráno 577 poslanců. Macron bude potřebovat pro prosazení změn spolupracující parlament. V současné době má socialistická strana Francoise Hollanda v parlamentu většinu (289 poslanců), což se ale pravděpodobně změní. Republikánská strana, nyní s 198 poslanci, by získala v nadcházejících volbách významnou většinu. Národní fronta Marine Le Pen má v současné době pouze 2 křesla v Parlamentu. Očekává se, že se toto číslo zvýší na přibližně 60 křesel. Macronova strana „En Marche!“ pravděpodobně parlamentní většinu nezíská. V  takovém případě bude muset Macron jmenovat premiéra, který bude schopen vytvořit koaliční vládu, a získat širokou podporu například pro podporu reforem trhu práce, které jistě narazí na odpor.