Trhy ve vleku politických událostí

Dění na politické scéně může mít významný dopad na trhy a ekonomiku po celém světě. V současné době investoři čelí poměrně velkému množství zásadních událostí v této oblasti, které mohou mít potenciálně významné důsledky. Jedná se především o dění v Evropě (Španělsko, politika ECB), v USA (volba nového předsedy Fedu) a v Japonsku (volební vítězství premiéra Abeho).

Katalánský parlament vyhlásil nezávislost

Koncem října hlasoval katalánský parlament pro nezávislost na Španělsku. V reakci na to převzal španělský premiér Mariano Rajoy přímou kontrolu nad regionem, propustil jeho secesionistickou vládu a na 21. prosince vyhlásil předčasné regionální volby. Díky růstu politické nejistoty se španělský akciový trh propadl a vzrostl spread vládních dluhopisů, několik dní poté se však situace zlepšila. Mimo Španělsko měly ale tyto události na trhy jen velmi omezený vliv, jelikož investoři je (alespoň prozatím) vnímají jen jako lokální problém.

ECB oznamuje postupné omezování programu kvantitativního uvolňování

Minulý čtvrtek učinila Evropská centrální banka (ECB) rozhodnutí o dlouho očekávaném snižování objemu nákupu aktiv, jakožto další krok směrem k ukončení svého programu kvantitativního uvolňování (QE). Ze současných 60 mld. EUR měsíčně by chtěla ECB od ledna do září 2018 snížit měsíční nákupy na 30 mld. EUR. Tzv. „forward guidance“, tedy informování o budoucím směřování měnové politiky v oblasti nákupů aktiv a výše úrokových sazeb, zůstalo beze změny. Program tak prozatím zůstává otevřený, protože existuje prostor pro jeho další prodloužení od září 2018 dále. Prohlášení ECB, že úrokové sazby zůstanou stejné i dlouho po ukončení programu QE, se nezměnilo.

Trump je téměř připraven jmenovat nového předsedu Fedu

Další cesta, jakou mohou politické události ovlivňovat podmínky globální měnové politiky, vede skrze jmenování nového guvernéra Fedu. Prezident Trump si zatím ponechává otevřenou možnost znovu jmenovat současnou předsedkyni Janet Yellen, přemýšlí ale také nad dvěma dalšími kandidáty s velmi odlišnými názory na měnovou politiku. Na jedné straně stojí Jerome Powell, guvernér Fedu, který od roku 2012 hlasoval ve prospěch každého rozhodnutí Fedu. Na druhé straně máme Johna Taylora, stanfordského ekonoma a otce tzv. „Taylorova pravidla“. Patří mezi nejhlasitější kritiky Fedu a věří, že současné politické nastavení povede k vysoké inflaci.

V současné chvíli je těžké posoudit, kdo bude nakonec zvolen a jak silný dopad to bude mít. Už nyní je ale zřejmé, že Taylorovy

agresivní názory na zpřísňování měnové politiky jsou trhy vnímány jako rizikový faktor pro jejich budoucí vývoj. Ačkoliv v kontextu ekonomického růstu a sílících inflačních tlaků by zpřísnění měnové politiky pravděpodobně nezpůsobilo na trzích přílišnou nervozitu, nadměrně agresivní předseda Fedu společně s rostoucími politickými zájmy v pozadí jeho volby mohou doposud klidný vývoj mírně znepříjemnit.

Výsledek voleb v Japonsku odstranil politickou nejistotu

Předčasné říjnové volby v Japonsku skončily suverénním vítězstvím současné koalice, což odstranilo politickou nejistotu. Premiér Shinzo Abe bude s největší pravděpodobností u moci až do roku 2021 a bude tak pokračovat ve své „Abenomice“. Pro guvernéra Japonské národní banky Kurodu, jehož mandát končí v roce 2018, je to také dobrá zpráva, protože bude s největší pravděpodobností znovu jmenován nebo nahrazen někým se stejnými politickými názory. Vzhledem k tomuto příznivému vývoji jsme zvýšili zastoupení japonských akcií v našich portfoliích.

Vzhledem k rostoucímu nedostatku pracovních sil a pozitivní produkční mezeře se vláda snaží podporovat ekonomiku prostřednictvím fiskálních výdajů a uvolněné měnové politiky. Napětí na trhu práce se snaží řešit zvýšením produktivity, kde vzhledem k jejím nízkým hodnotám v porovnání s USA nebo Německem existuje prostor pro další zlepšení. Tyto aktivity by měly nakonec vést k vyšším mzdám, aniž by ovlivnily ziskovost v podnikovém sektoru.