Vývoj globálního hospodářství je příznivý. Ekonomická data zůstávají silná a podporují tak vývoj finančních trhů – globální ekonomika je nejsilnější od roku 2007 a míra růstu je nejvyšší za poslední tři roky. Jsou zde ale určitá politická rizika, která by mohla pozitivní náladu investorů tlumit. Nastavení nové vlády v USA a nadcházející volby v klíčových evropských zemích jsou hlavní příčiny rostoucí politické nejistoty.
V následujících letech budou politická rizika nejdůležitějším faktorem, který může ohrozit pozitivní ekonomický vývoj a důvěru spotřebitelů i podnikatelské sféry. Výsledek „hry na přetahovanou“ mezi těmito dvěma protichůdnými silami bude určovat směr a rychlost budoucího růstu. Hlavním rizikem bude nastavení hospodářské politiky nové americké vlády. Trhy byly dosud vnímavé směrem ke slibům deregulací a snižování daní. Je zde ale nebezpečí, že protekcionistická a nacionalistická rétorika nového vedení země eskaluje do obchodních válek a geopolitických konfrontací.
Rýsují se zde i další politická rizika. Prezident Trump se střetl se soudní mocí v otázce legálnosti svých dekretů, které zakazují vstup občanů ze sedmi muslimských zemí na americkou půdu. Další konfrontace se soudy a zákonodárnou mocí jsou pravděpodobné a představují určité riziko sociálních nepokojů v USA.
Letošní volby v klíčových zemích EU by mohly vyústit v novou vlnu protievropského populismu. První na řadě je Nizozemí. Zde průzkumy veřejného mínění naznačují, že Strana svobody, vedená tvrdým eurokritikem Geertem Wildersem, dosáhne ve volbách příští měsíc svého nejsilnějšího výsledku. Lídři majoritních stran se však vyjádřili, že nevstoupí s Wildersem do vládní koalice. To znamená, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude vytvoření vícečlenné koalice s omezenou stabilitou.
Francouzští voliči absolvují 23. dubna první kolo prezidentských voleb. Republikán François Fillon (dříve favorizovaný kandidát) podle předvolebních průzkumů neprojde druhým kolem voleb. Druhé kolo 7. května bude pravděpodobně soubojem mezi Marine Le Pen z protievropské Národní fronty a socialistickým kandidátem Emmanuelem Macronem. Dalším velkým otazníkem bude složení francouzského parlamentu po červnových parlamentních volbách a s tím spojená ochota spolupracovat s nově zvoleným prezidentem.
V druhé části letošního roku se konají parlamentní volby v Německu. V posledních dvou týdnech se ukázal socialistický kandidát Martin Schulz jako hlavní vyzyvatel Angely Merkelové, která usiluje o své čtvrté funkční období.
Globální akciové trhy jsou v kontextu tohoto politického vývoje poháněny vzhůru příznivým makroekonomickým vývojem a nad očekávání vysokými korporátními hospodářskými výsledky. Zisky firem v USA, Evropě a Japonsku jsou silné a jejich marže rostou. Není proto překvapující, že roste důvěra v ekonomiku. Příznivá situace na trhu práce zvyšuje spotřebitelskou důvěru a ochotu spotřebitelů zvyšovat své výdaje. Monetární politika by podle vyjádření hlavních centrálních bank mohla zůstat relativně uvolněná, což je další pozitivní signál pro akciové trhy.